Silvie Kadlecová, 34 let

„Dřív jsem hodně plánovala a přemýšlela o všem, co dělám. Trvalo mi dlouho, než jsem se pro něco rozhodla. Teď tolik nepřemýšlím. Snažím se víc konat a užívat si života,“ shrnuje svůj nový životní postoj po rakovinovém onemocnění maminka Silvie.

Bulku si nahmatala už těhotenství, ale nechala se přesvědčit, že to nebude nic vážného. Bulka se ovšem zvětšovala a biopsie čtrnáct dní po porodu potvrdila zhoubný nádor. Silvie nenechala nic náhodě a ještě celé šestinedělí před nástupem na chemoterapii zvládala svého syna Matýska kojit. „Noci jsem trávila tím, že jsem odstříkávala mléko do  mrazáku, aby ho měl malý ode mne co nejvíc. Byla to divočina,“ vzpomíná dnes s úsměvem.

Péče o miminko v době léčby byla náročná. „Po chemoterapii jsem ležela na gauči, malý vedle mne a o vše se staral manžel. Můžu říct, že on je má výhra v loterii. Klobouk dolů před tím, co všechno s námi zvládl! Během léčby jsem bohužel narazila i na hodně případů, kdy muži své partnerky opustili,“ přiznává Silvie.

Před otěhotněním měla dvě zaměstnání – v jedné firmě pracovala jako vedoucí logistiky a jako fotografka provozovala fotoateliér se zaměřením na miminka a svatby. Dnes má Matýsek dva roky a Silvie se k focení pomalu vrací. „Po operaci, kdy mi odebrali i lymfatické uzliny, mne pravá ruka stále zlobí. Už nezvládnu třeba celodenní focení, svatbu jsem teď fotila jen jednu našim přátelům. Ale hodně teď fotím děti – včetně Matýska, kterého bývá obtížné nahnat před fotoaparát – a také přírodu,“ přiznává Silvie. Zároveň se začala věnovat i malování. „Přihlásila jsem se na workshop, zkusila kresbu pastelem a koupila si pastelové barvy. Dřív bych o tom přemýšlela, teď jsem to prostě udělala,“ dodává Silvie. K jejím oblíbeným motivům patří i při malování příroda – a nejraději ze všeho maluje levanduli a levandulová pole.

„Život se má žít,“ vysvětluje Silvie. „Když chceme jet na výlet, sbalíme se a jedeme. A když prší? Vezmeme si pláštěnky!“