Lenka Bémová , 30 let

Lenka porodila svou dceru mezi druhou a třetí chemoterapií. Kvůli lymfomu v podpaží také přišla dcerka na svět o pět týdnů dříve.

„První náznak možného onemocnění jsem zaznamenala, když jsme se s manželem vrátili z koncertu. Lehla jsem si a v podpaží jsem cítila bulku, která trochu bolela,“ popisuje začátky Lenka. O víkendu nevěnovala bulce tolik pozornosti, ale v pondělí se jí už v práci udělalo zle. Onkologické onemocnění později potvrdila biopsie.

„Během prvního roku léčby jsem více než polovinu času trávila v nemocnici,“ vzpomíná Lenka. O dceru se staral manžel a hodně pomáhali i prarodiče z obou stran. Pomoc potřebovala Lenka i bezprostředně po léčbě, ale toto období už netrvalo tak dlouho. „Asi po dvou měsících už jsem jezdila na procházky s kočárkem. Snažím se dělat vše, co je v mých silách,“ vypráví Lenka. Dokonce se v posledním půlroce vrátila k běhání. „To mi dělá obrovskou radost,“ přiznává. Kromě procházek a péče o malou Lenku se těší i na setkávání s přáteli. Také je ráda, že se může věnovat své práci jako asistentka technického oddělení.

„Rodinný život po absolvování léčby je pro mě mnohem vzácnější a více si ho vážím. Určitě na to má vliv hlavně dcerka, ale nemoc určitě také,“ míní Lenka. Uzdravením mladé maminky bohužel tento příběh nekončí… Dcerka se narodila s nemocí, u níž je nutná transplantace jater, takže poslední dny tráví rodina čekáním na vhodného dárce. Velkou oporu má Lenka ve svém muži, s nímž se zná dvanáct let –  z toho sedm let jsou manželé. „Náš vztah nejvíc posílilo narození dcery, moje i její nemoc a to, že vím, že mám po boku toho nejlepšího chlapa, kterému můžu na sto procent věřit. Nejdůležitější je zdraví a mít kolem sebe správné lidi,“ uzavírá Lenka.