Barbora Šmírová, 26 let

„Nemoc mne hodně změnila, potkala jsem spoustu skvělých lidí a uvědomila jsem si, že v životě jsou důležitější věci. Ani za studiem se už tolik neženu,“ říká Barbora, na kterou rakovina zaútočila v jejích dvaadvaceti letech.

Bolesti břicha pociťovala delší dobu, ale po bakalářských státnicích se ozvaly tak razantně, že skončila v nemocnici. Diagnóza zněla rakovina vaječníků. Co se tehdy Báře honilo hlavou? „U nás doma to bylo hodně těžké, protože v té době mi umřel dědeček. Do toho jsem za sebou měla přípravu na státnice. Vůbec jsem neuvažovala nad sebou, ale spíš se mi honilo hlavou, jak to říct doma, aby se nezhroutili,“ vzpomíná Bára na dobu před čtyřmi lety, kdy začínala s léčbou. Rakovina ji bohužel kromě vaječníků připravila i o vejcovody, dělohu, část bránice, slezinu a tlusté střevo. Ani Bára netušila, že zásah bude tak rozsáhlý.

I přes náročnou léčbu zvládla Bára nepřerušit studium. „Kdybyste se mne ptali, jak jsem to všechno zvládla, tak nevím,“ připouští. Studia pro ni zůstávala ohromnou motivací. „Moc jsem chtěla chodit  dál do školy, na přednášky a do laboratoří – tam jsem utíkala. Všechny sestřičky byly moc hodné a lékaři mi vycházeli vstříc. Snažili se mi pomoci, protože věděli, že právě škola mne táhne dopředu,“ vyjmenovává Bára. Na Fakultě chemické brněnského VUT dnes studuje obor Technologie a vlastnosti materiálu jako doktorand, vyučuje anorganickou chemii a má za sebou také stáž na Slovensku. Vzhledem k tomu, že lze doktorandské studium rozložit až na osm let, zatím nezvažuje, zda se v budoucnosti rozhodne pro technologa výroby nebo výzkumníka. „Záleží jen na mne, jak rychle si splním své povinnosti,“ vysvětluje.

Ve volných chvílích se snaží cvičit a ráda chodí po horách, čímž zároveň prospívá i svému zdraví a jak říká – roztahuje bránice. Další svůj volný čas věnuje projektu NEBÝT NA TO SAMA – pomáhá organizovat akce a projekty pro onkologicky nemocné pacientky a spravuje sociální sítě.