Lucie Štrublová, 31 let

S nemocí se Lucie potýkala od dětství. Už od šesti let měla nespecifické bolesti břicha a zdravotní obtíže se bohužel stupňovaly. „Často jsem zvracela, trpěla nevolnostmi, únavou a mívala fleky na kůži,“ popisuje. Neuroendokrinní tumor, který se vyznačuje tím, že roste pomalu, jí diagnostikovali až v deseti letech v Dětské nemocnici v Brně. Tehdy byl už v rozsáhlé fázi s metastázemi na lymfatických uzlinách. „Následovalo pět let experimentální léčby, kdy se prof. Štěrbovi podařilo prosadit transplantaci jater, která mi zachránila život,“ vzpomíná Lucie.

Vzhledem k onemocnění strávila Lucie na základní škole jen krátký čas. Po třetí třídě následoval rok léčby bez výuky a poté výuka individuální. „Docházely k nám domů učitelky ze školy. Moc se mi to tenkrát líbilo, protože to byla příjemná změna v léčebném režimu. Do školy jsem se pak částečně vrátila až do deváté třídy,“ mapuje období školní docházky Lucie. Měla samé jedničky a rozhodla se jít na gymnázium. Tam však v prvním ročníku zjistila, že měla opravdu ve vzdělání mezery – ale zvládla to a šla si za svým snem – studiem na Lékařské fakultě MU.

„Medicína pro mne byla jasnou volbou, ale nechtěla jsem být zdravotní sestra ani lékař. Vystudovala jsem obor nutriční specialista, protože už během léčby se mi měnil způsob výživy a já zjišťovala, jak mohu výživou ovlivnit své zdraví. To mne bavilo a baví dodnes, proto si teď dodělávám doktorát,“ vysvětluje Lucie. Momentálně pracuje jako asistentka v Ústavu patologické fyziologie, přenáší o výživě a pod vedením profesorky Julie Dobrovolné se podílí na výzkumu, který se týká specifik výživy pacientů po onkologické léčbě v dětském věku. Založila také spolek Společně k úsměvu, jehož cílem je usnadnit onkologicky nemocným dětem a dospívajícím období léčby. „V době, kdy jsem byla nemocná, bych byla vděčná za každou radu od člověka, kterého potkal podobný osud,“ vysvětluje Lucie. Jako maminka tříleté Anity má velké plány, týkající se práce i osvěty v oblasti onkologie, nicméně není úplně jednoduché všechny aktivity skloubit. Když vyjde čas, věnuje se orientálnímu tanci. A s manželem stále sní o cestování.